Manský palác na II. hradním nádvoří

Samotný palác byl podle různých stavebně-historických průzkumů vystavěn až ve druhé etapě stavby hradu v 70. letech 13. století. Označujeme ho společně s purkrabským palácem jako stavebně pokročilejší a vyspělejší stavbu. Provedený stavební rozbor dokládá podněty okruhu hessenského a také to, že stavbou byla pověřena Královská stavební huť působící na dvoře Přemysla Otakara II.  Hrad bezdězský, jak historik Jan F. Beckovský a kronikář Václav Hájek vypravují,  měl Václav II. popustiti Templářům, kteří prý na Bezdězi zadní část hradu za velikou věží vystavěli. Za podklad této domněnky považovali prvního převora Templářů Petra Berky z Dubé a Lipého, který do Čech řád Templářů uvedl.

   Na velikou věž na dolním nádvoří navazuje stavba, která má dvě patra po třech světnicích. Do prostřední světnice druhého poschodí padá světlo dvěma gotickými nahoře kamenickou prací zdobenými okny, pod kterými dva úzké otvory do přízemku vedou. Klenba je gotická, vysoká a čistě provedená. Jako zvláštnost můžeme uvést dřevěnou destičku vězící vlevo v úhlu klenby, která pochází z přepažení, kterým při stavbě oblouky kryty byly. Podivuhodné jsou balvany ve východní světnici v přízemí, které slouží budově za základ a tvoří část skalního hřebenu, který se od východu k západu přes vrchol hory táhne. Všechny světnice a komory byly opatřeny dle starého zvyku kamny. Jsou zde také velká gotická okna a prostorné světnice. O tuto stavbu opírá se západně čtverhranná bašta s poprsními zdmi, uvnitř které je úzká komůrka s malými okny, která mohla být žalářem.

   Půdorys paláců na dolním nádvoří je rozdělen do tří místností, plocha prostřední místnosti má oproti oběma krajním dvojnásobnou plochu. Přízemí kryté rovnými trámovými stropy mělo spíše provozní a pomocnou funkci, hlavní obytné prostory se nacházely v patře. Střední sál osvětlovaný ve vnější zdi dvěma velkými gotickými kružbovými okny byl zaklenut dvěma poli křížových žebrových kleneb. V koutě se nacházelo točité schodiště vedoucí do podstřešního patra, a odkud byl přístup i do obou sousedních místností. Východní místnost má rovněž křížovou klenbu. Bylo ji možno vytápět krbem. Obytný charakter této prostory podtrhuje i vstup na prevét (záchod) v severozápadní zdi. Kamenné zdi středověkých hradů ani při vytápění krby, z nichž většina tepla unikala přímým komínem, neposkytovaly obyvatelům příliš mnoho tepla. Tento nedostatek se zvláště u místností obývanými ženami, řešil budováním zmíněných roubených komor. Dřevěná konstrukce zde vlastně plnila funkci tepelné izolace.

  Původně sloužil palác k ubytování královských Manů a vojenské posádky se zázemím nejen pro vojáky, ale v přízemních místnostech i pro koně. Manové byli šlechtici v lenní závislosti v tomto případě na králi. Za přesně vymezené, převážně vojenské povinnosti, související s provozem a především obranou hradu, měli propůjčen v okolí určitý pozemek s odpovídajícím sídlem. Bezděz vystavěn v druhé polovině 13. století, hrad pevnostního charakteru sloužícího k zajištění panovníkovy bezpečnosti a oproštěný od hospodářských staveb.

   V tzv. klášterní době v 17. a 18. století nebyly protilehlé budovy na dolním nádvoří využívány a mniši změnili prostor mezi paláci mohutnou navážkou půdy. Vznikly zde terasovité zahrádky, které používali v menší míře k pěstování bylinek a zeleniny. Po zrušení kláštera byl palác i s okolním terénem  překopán místními obyvateli žijícími pod kopcem, kteří věřili v ukrytý poklad z klášterní doby. O projektu konzervace, statického zajištění a zastřešení objektu se rozhodlo v roce 2005 a samotná konzervace a zastřešení paláce se začalo realizovat v roce 2009. V té době již byl palác ve špatném stavu a bylo nutné celé  jeho zastřešení. Nacházely se zde částečně obnažené klenby se sutí i nálety a kontrolním zpřístupněním byl zjištěn částečný propad klenby přiléhající k věži. Naléhavost záchranného zajištění byla mimořádná a následná ochrana paláce byla podmíněna dokonalým a trvalým zabezpečením objektu proti působení povětrnosti. Proto odborníci rozhodli o rekonstrukci kleneb a zastřešení celého paláce. Oprava paláce byla dokončena v roce 2012 pokládkou nových břidlicových šablon na střechu.

K jihozápadním štítovým zdem paláců na dolním nádvoří přiléhaly nižší jednoprostorové stavby vyplňující mezeru mezi paláci a čelní zdí dolního hradu. Jejich účel není zcela znám, nejspíše šlo o objekty s funkcí v běžném každodenním provozu hradu. Jejich korunu lemovalo cimbuří.

Harmonogram průzkumu stavu objektu, dokumentace a rekonstrukce

Rok 1988 zaměření stávajícího stavu (SURPMO ing.arch. V. Girsa)

Rok 1990 studie rekonstrukce Manského paláce (SURPMO)

Rok 2002 vstupní podklady Zastřešení Manského paláce (firma GIRSA-AT)

Rok 2003 prvotní posouzení stavebně technického stavu dosud zcela nepřístupných konstrukcí stavby

Rok 2004 Koncepce konzervace a statického zajištění a zastřešení Manského paláce (GIRSA-AT)

Rok 2005 vydáno Závazné stanovisko krajského úřadu Libereckého kraje ke koncepci obnovy Manského paláce

Rok 2005 Projekt konzervace, statického zajištění a zastřešení objektu

Rok 2007 Národní památkový ústav uzavřel smlouvu na konzervaci a zastřešení Templářského paláce (firma Opravy památek Kabáč s.r.o.)

Rok 2012 ukončení prací na Manském paláci

Rok 2013 vložení přístupového schodiště a dřevěného vřetena vedoucího do podstřeší paláce a zakrytí podlahy ( Tesařství Juráň s.r.o.)

Rok 2016 provedení elektroinstalace paláce (firma ELKOS-CL s.r.o.)

Rok 2016 Uzavření Manského paláce dřevěnými dveřmi (firma Kabáč s.r.o.)

Rok 2017 příprava expozice a otevření Manského paláce

Celková cena za konzervaci a zastřešení paláce byla 9,7 mil. Kč.