Tajemství egyptských kanop v Kladrubech. Jak se starověké nádoby dostaly do klášterního depozitáře?
Na první pohled působí kladrubský klášter jako místo spojené především s historií benediktinů a barokní architekturou. Jen málokdo ale tuší, že se v jeho depozitáři ukrývá mimořádně cenný soubor staroegyptských kanopických nádob starých více než dva a půl tisíce let. Jejich tajemství odhalí přednáška egyptologa a afrikanisty PhDr. Pavla Onderky z Náprstkova muzea, která se koná v sobotu 20. června 2026 od 14 hodin v klášteře Kladruby.
Kanopy sloužily ve starověkém Egyptě k uchovávání vnitřních orgánů vyjmutých z těla zemřelého během procesu mumifikace. Soubor z Kladrub patřil knězi jménem Herudža a pochází pravděpodobně z oblasti středního Egypta, z města Lykopolis, ztotožňovaného s oblastí dnešního Asyútu. Ve starověku šlo o důležité náboženské a správní středisko, které bylo spjato s kultem místních božstev a hrálo významnou roli v regionální správě i náboženském životě, což vysvětluje přítomnost vysoce postaveného kněze, jakým Herudža byl.
Kanopy vznikly v období 26. egyptské dynastie, v tzv. pozdní době, a jsou vyrobeny z egyptského alabastru, respektive travertinu. Jednotlivé nádoby mají výšku přibližně 25–35,5 cm včetně vík a průměr 17,5–19,8 cm. Soubor je pozoruhodný nejen svým stářím, ale také dochovanými hieroglyfickými texty a víky v podobě hlav ochranných božstev. Kanopy byly tradičně spojovány se čtyřmi Horovými syny, kteří chránili jednotlivé orgány zemřelého. Dochovaná víka představují paviána Hapiho a sokola Kebehsenufa. Zajímavostí je, že již ve starověku pravděpodobně došlo k záměně vík a nádob. Archeologové totiž zjistili, že byla k nádobám připevněna původní mumifikační pryskyřicí.
Texty na nádobách zmiňují samotného Herudžu i jeho matku Nefersekhmet. Herudža nesl významné kněžské tituly, mimo jiné „ten, který očišťuje tělo Hora“ a titul kněze kha-ra, spojovaný s významnými náboženskými centry starověkého Egypta. Hieroglyfické nápisy zároveň obsahují ochranné formule pronášené bohyněmi Eset, Nebthet, Neit a Selket, které měly zajistit ochranu zemřelého na jeho cestě do posmrtného života.
Do českých zemí se tyto unikátní předměty dostaly zásluhou knížete Františka Colloredo-Mansfelda, vášnivého cestovatele a sběratele, který navštívil Egypt roku 1846. Část staroegyptských památek po návratu věnoval tehdejšímu Muzeu království českého v Praze, další předměty ponechal na svém rodovém sídle na zámku Zelená Hora u Nepomuku. Po druhé světové válce a následných majetkových změnách byl zámecký mobiliář rozptýlen a část sbírky byla převezena do Kladrub u Stříbra, kde se dochovala v klášterním depozitáři dodnes.
Příběh těchto tajemných nádob, ale i širší souvislosti šlechtického sběratelství a egyptských starožitností v českých zemích představí egyptolog a afrikanista PhDr. Pavel Onderka z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.
Přednáška Kladrubské kanopy a jiné egyptské starožitnosti se uskuteční v sobotu 20. června 2026 od 14 hodin v klášteře Kladruby a je součástí projektu Po stopách šlechtických rodů 2026 - Šlechta na cestách.
